Hra
2. 4. 2007
Hra
Jistě sami znáte místo, kde se opravdu bojíte! Pro Joshua Wilsona to byl dům na konci slepé uličky v jeho městě. A právě tam se dnes musel vypravit. Nerad, ale musel. prohrál velkou spoustu peněz a teď a měl splatit svůj dluh. Přistoupil ke dveřím a svoji klepající se rukou sáhl po klice. Srdce mu bušilo neskutečnou silou. zatáhl za kliku a dveře poskočily směrem dovnitř. Velice rychle dýchal, ale i přesto zadržel dech a vstoupil. Měsíc ozařoval dlážděnou podlahu. Byl téměř uprostřed místnosti, když v tom...
"Koukám, že jsi přišel splatit dluh." ozvalo se ze zápraží ve druhém patře. Muž uskočil leknutím. "Claisi? Jsi to ty?" Ptal se roztřepaným hlasem. "Kdo jiný?! Máš prachy?"....."No víš, něják jsem je nesehnal. Promiň." vykoktal. ( smích ) "To jsem čekal." zněl místností temný hlas. "Běž dveřmi nalevo dál. Mám pro tebe návrh." A tak šel.
Když vstoupil do místnosti ztuhl. Octl se v místnosti, kde bylo uprostředmalé kulaté světlo a pod ním-šachový stolek se dvěmi židlemi. Muž velice zhluboka dýchal a pomalu se blížil ke stolku. U židle se zastavil a čekal. Čekal minutu, která přešla ve dvě a pak ve tři, čtyři, pět, až pak...
"Cvak" otevřely se dveře na druhé straně místnosti. Dovnitř vešel muž v kabátu a s holí. "Posaď se, Joshi." pravil. "Poslyš Claisi je mi to líto, já..."
"Ne, to neřeš!" přerušila ho záhadná osoba. "Mám návrh, víš. Doslechl jsem se, že jsi vášnivý šachysta. A poněvadž já taky, zahrajeme si jednu partii. Nazval bych jí ŽIVOTNÍ PARTIE."
"Ale já neumím...." bránil se chudý muž. "Já myslím, že jo! A vlastně nemáš na výběr, protože když vyhraješ, můžeš jít, nic mi nedlužíš a půjdeš, ale.." muž se odmlčel....."pokud prohraješ, zemřeš ty i celá tvá rodina!" Joshovi se definitivně zastavilo srdce. "Cože?!" vyhukl ze sebe. "Ano!" odpověděl mu. "Nic jiného ti nezbývá!"
Josh vykulil oči. Clais měl pravdu. Co jiného mu zbývá. Ještě chvíli se snažil na něco přijít, ale nic. "Dobře." řekl a sklonil hlavu. "Pak tedy zasedni!"
Oba muži usedli proti sobě a přisunuli se blíže ke stolku. "Bílá?" ptal se Clais. "A-ano, prosím." odpověděl Josh.
"Začíná hra."
Josh se velice potil a klepal, trvalo mu dlouho než udělal první tah. Hrálo se hodinu, dvě, až........
"Šach." pravil Josh a ulevilo se mu. Clais se pousmál a uhnul králem na E5. Joshovi se zamhouřily oči a přestal myslet. Ve zbrklosti popadl královnu, která mu kryla jeho krále a snažil se Claisovi dát šach. "Šach" znovu pronesl polekaný Josh.
Clais vzal svoji jedinou věž a popojel s ní dopředu. Pomalu s ní jel po linii, po ketré věž může. Na místě, kde stála dáma a zastavil a...Vzal si ji.
"Ano, Wilsone šach!" pobaveně řekl Clais. Chvíli se díval na šachovnici..."Hm, MAT!!!"
"Cože? To néé!" Vykulil oči a padl na kolena. "Prosím ne, to ne."
"Pozdě, prohrál jsi! Vše!" pobaveně pronesl Clais. Jen to dořekl, ozval se výsřel. Jen tak...z ničeho nic. Josh se nadechl a padnul k zemi. Zavřel oči a zase vydechl. Clais chvíli seděl a pak vstal, přišel k mrtvému muži, sklonil se a sáhl mu do kapsy pro peněženku. Vytáhl z ní občanku a hodil peněženku zpátky.
"Svině!" řekl si ještě pro sebe a odešel pryč
Komentáře
Přehled komentářů
Zatím nebyl vložen žádný komentář